K 69. výročí narození českého písničkáře a Moravana Karla Kryla (12. 4. 1944 – 3. 3. 1994) jsem připravil krátkou vzpomínku v podobě jedné z jeho nejlepších písní Monology, která byla vydána ve stejnojmenném albu roku 1992.
Text písně Monology:
Do čtverce patia stín padá mezi slova,
mlčíme ty i já, pak promluvíme znova,
život je prožitý a v rohu mlčí běsi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.
Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
zraněný pária a pýcha baronesy,
mluvíme ty i já, a nerozumíme si.
Dva u jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě písně, lhané v mollu – dvě lodi mezi krami,
a slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tím více jsme tu sami, čím déle jsme tu spolu.
Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.
Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.
Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami.
Příspěvek K 69. výročí narození Karla Kryla pochází z Červenobílí